sobota 23. července 2016

...Praha

Kolem druhé hodiny jsme s M a M odjeli na Anděl a nechali auto v podzemní garáži.
Pěšky jsme se vydali Štefánikovou ulicí na Újezd, kolem Švandova divadla a fontány
 kde stával tank č.23. Pokračovali jsme na Újezd a lanovou dráhou se vyvezli na Petřín. Růžový sad byl zrovna v květu.

S Markem jsem vyjela rozhlednovým výtahem do výšin Petřínské rozhledny.
Pohled je to nádherný, těch věžiček kolem, skutečně Praha stověžatá.

U okének směrem na Pražský hrad a mosty nebylo skoro k hnutí, kolik tam bylo turistů... a my :)

Když jsme se vrátili zpátky na zem, byli jsme rádi, že jsme nepřišli teď, fronta vedla až k 
Hladové zdi. Pokračovali jsme k Zrcadlovému bludišti, vystáli krátkou frontu mezi zrcadla.
Lidí uvnitř bylo dost, posouvalo se to pomalu, každý se chtěl dostatečně u jednotlivých zrcadel pobavit. 
Dlohoručka, Pepek námořník, hlavouni a zrůdičky na výletě.
Z bludiště jsme chtěli na Pražský hrad, nakonec jsme našli tu správnou cestu a kolem vinice (ani nemusíme na Moravu:) ) jsme došli k Strahovskému klášteru.
Kolem kláštera jsme prošli uličkou k Loretě, právě zvonila 16 hodinu.
A protože Hradní stráž se střídá po hodině, tak jsme si sedli v jedné z kavárniček a dali si malé občerstvení. Po zmrzlině a medovníku se nám šlo lépe:), pokračovali jsme rovnou k Pražskému hradu. Přišli jsme o deset minut dřív, tak se Mára podíval na Nové zámecké schody a z jiného pohledu na Národní divadlo, mosty,...
Pražský hrad, výměna stráží
Prošli jsme hradními nádvořími, Marek se podíval, že stráž stojí i u dalšího vstupu na hrad a kolem 
Katedrály svatého Víta  , která se dočkala dnešní podoby po 585 letech.
Základní kámen byl položen 21.11. 1344 a její dokončení bylo až 12.5.1929.
Když se člověk podívá na tu nádheru, ani se není co divit.

Po starých zámeckých schodek jsme seběhli na Malostranskou
hlídač:)
a ulicí Valdštejnskou a Tomášskou jsme se dostali na Malostranské náměstí, kde se už neparkuje!:)
Ještě jsem svému synovi ukázala, kam jsem chodila na základní školu a pokračovali jsme Mosteckou ulicí do Karmelitské, kolem Jezulátka, přes Kampu. Na Kampě u Vltavy jsme se zastavili u domu, kde se natáčel film Konec vodníků v Čechách a před kterým jeden vodník druhému kosou usekl nohu i s botou. Dneska by nebylo co sekat. Teda jako trávu :)


No a zpět na Anděl pro auto. Ušli jsme kolem 10 kilometrů, 
nohy bolely, vzala jsem si úplně nemožné boty. Naštěstí slunce skoro celou dobu bylo schované za mraky, přestože bylo dost teplo, dalo se to vydržet. 

A hurá domů, do hor...






Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za komentář :)
Andrea